Daniela Martiníková: "Modrotisk pro mne byla v tvoření nová technika."

17.06.2019

Můžete se našim čtenářům představit a říct něco málo o sobě?

Jmenuji se Daniela Martiníková, bydlím, pracuji a tvořím v Litomyšli už 20 let. Mám dva syny a jednoho manžela, díky jehož podpoře, technickému zázemí a optimistickému přístupu se můžu tvorbě věnovat. Jsem absolventkou Ateliéru textilní tvorby na Institutu výtvarné kultury (nyní Fakulta užitého umění a designu) na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Mohla byste nám představit i váš projekt?

V současné době probíhá v Zámeckém Infocentru v Litomyšli výstava mé poslední tvorby - modrotisku a tkaných textilií na ručním tkalcovském stavu.

Inspirujete se tradičním modrotiskem?

Tradiční modrotisk mi není neznámý, samozřejmě nějaká inspirace původním v mé tvorbě je. Chtěla jsem ale přijít s něčím novým. Co by mohlo návštěvníky výstavy, kteří modrotiskovou tvorbu třeba neznají, zaujmout a oslovit. Co by mohlo spojit tradiční a současnou domácnost, kdy se ne do každé kuchyně nebo obýváku hodí modrotisk z babiččiny chaloupky...

Jak jste vůbec s tímto nápadem přišla, co byl takový ten první popud?

První popud byla koupě plátna a tiskařské reservy na modrotisk a následně mého druhého tkalcovského stavu. Původně mě ani nenapadlo, že by se tyto techniky mohly propojit. Když pak ale vznikaly celkem zajímavé věci, začala jsem uvažovat o společné výstavě. Modrotisk pro mne byla v tvoření nová technika, začala jsem spolupracovat s tradiční modrotiskovou dílnou Modrotisk Danzinger v Olešnici, tato technika je mimo jiné od roku 2018 zapsaná na seznam nehmotného dědictví UNESCO. S tkaním jsem se seznámila už na vysoké škole. Jako materiál jsem si oblíbila len, ať již v režné nebo barevné podobě, a s ním vytvářím tkané textilie, které je možné použít jako ubrus, přehoz či tapisérii.

Kde hledáte inspiraci, sledujete módní trendy, nebo pouze zkoušíte a kombinujete?

Nápady přichází různě. Někdy se líhnou rychle, někdy to jde pomalu. Někdy stačí zajít na výstavu, na starodávný jarmark, k někomu na chalupu, do přírody... Konkrétně u této výstavy jsem se nechala inspirovat geometrickými tvary, ať už v jednoduchých linkách, či složitějších kombinacích tvarů. Módními trendy se moc neinspiruji, spíš mě zajímá osobnost a zájmy člověka, pro kterého tvořím.

Co mimo tvoření ještě ráda děláte?

Ráda cestuji, chodím do kina, na výstavy, občas sportuji, když mě rodina donutí... A pokud mi zbyde čas, tak si sednu k dobré knížce, nebo posedím s přáteli.

Kde vás můžeme najít?