Na začátku byly misky

Lucie Seidlová tvoří keramiku v pražské sdílené dílně Keramika srdcem. To srdce má opravdu na správném místě, protože kromě užitkové keramiky, misek, šperků, kalíšků a různých rituálních předmětů vyrábí také krásné, kobaltem malované talíře pro organizaci Holubi v nouzi, věnující se pomoci těmto opeřencům v městském prostředí. Zajímalo mě, proč se Lucka rozhodla začít pomáhat holoubkům v nouzi, jak dlouho hledala v hlíně vlastní rukopis, kde se vzala její láska ke keramické tvorbě a kdo jsou její učitelé...

• Kdo vás o keramice nejvíce naučil? Jak často se hlíně věnujete?

Keramiku se snažím dělat minimálně jeden den v týdnu, ideálně ještě alespoň půlden o víkendu a jeden večer, kdy zkontroluji výrobky v dílně. Když pracuji na zakázce tak i víc. Svoje věci vyrábím ve sdílené dílně Keramika Srdcem Václava Kuglera a od něj se dodnes nejvíc učím. Nicméně spoustu informací získávám i od dalších kolegů, se kterými jsem se za tu dobu právě díky sdílené dílně a společným výpalům setkala. Další klíčoví učitelé pro mě jsou Petr Toms a Majka Krajná.

• Hledala jste dlouho svůj vlastní styl nebo jste měla vždy jasnou představu, co chcete tvořit?

Keramiku dělám 5 let, protože po tom moje duše touží a chce se takto projevovat. Nedělám si tedy hlavu se stylem, jako spíš s poznáváním co ke mě promlouvá a co ne. A to opravdu chvíli trvalo než se z toho stala trochu ucelená skupina výrobků. Nicméně je podle mě pořád dost různorodá, spíš než styl má svůj rukopis a hlavně se neustále mění. Ostatně jako všechno v životě.

• Jakým technologickým procesem procházejí vaše výrobky? Pouštíte se i do přípravy vlastních glazur?

Většinu užitkových věcí pálím v elektrické peci, ráda pracuji s mixem recyklovaných hlín z naší dílny a popelovou glazurou, kterou si sama míchám a dobarvuji pomocí oxidů kovů. Díky možnostem v naší dílně mám přístup i k plynovým výpalům a dřevovýpalům, příležitostně raku, což využívám k tvorbě speciálních kousků.

• Co všechno kromě misek, které máte i v názvu svojí značky, vyrábíte?

Tak třeba placaté misky neboli talířky a talíře... Jako úplňkový rituál řežu kalíšky, které pak pálím v plynu nebo ve dřevě. Ráda dělám i šperky hlavně prstýnky a korálky, a také různé duchovní předměty, misky na vykuřování, silová zvířata, symbolické možná až archetypální postavičky či předměty.

• Čemu se momentálně hlavně věnujete?

Spuštění první verze webu. Dlouho jsem ho neměla a fungovala přes Instagram, ale nechci být omezená jen na sociální sítě. Krom toho teď pracuji na malé zakázce řezaných kalíšků a také na vzorcích talířů a misek pro restauraci, kam dodávám nádobí již třetím rokem. Nedávno jsem umíchala novou zelenou popelovou glazuru a potřebuji novou tyrkysovou, protože do té poslední jsem dala o trochu víc kobaltu a je nenávratně modrá. Na jeden den v týdnu je toho dost a jsem za to vděčná.

• Moc se mi líbí vaše holubí edice, představila byste prosím tento speciální holubí projekt?

Holoubci ke mě přišli sami. Jednou, když jsem venčila pejska, tak jsem našla poraněnou holubičku. S pomocí organizace Holubi v nouzi byla operována a já se o ní pak starala. Dozvěděla jsem se spoustu nového o těchto chytrých tvorech a také jak k nim teď většina měst přistupuje a likviduje je naprosto nehumánním a neefektivním přístupem.

A tak se ve mě probudila touha pomoci tento přístup změnit, a věřím, že Lucinka (můj holoubek) mě inspirovala k výrobě talířku s malovaným holoubkem. Před pár lety jsem byla na kurzu Malování na porcelán s Majkou Krajnou, díky němuž jsem zvládla techniku. Později jsem přibrala ještě jednoho holoubka a když utvořili pár tak vznikl i velký talíř s dvěma holoubky a srdíčkem… Teď už bydlí holoubci v záchranné stanici. Talířky s těmito motivy prodávám na podporu této organizace. Jsem hrdá na to, že mohu Holubi v nouzi tímto způsobem podporovat.

• Máte nějakou oblíbenou keramickou akci, kterou si nenecháte ujít?

Společné výpaly, třeba ten od spolku Keramikum, ale i jiné. Mám ráda spíš společnost lidí než výstavy nebo návštěvy trhů, i když na nich ráda prodávám.

• Kde si mohou zájemci prohlédnout a zakoupit vaše výrobky?

Nejvíc své tvorby (a také celý holubí příběh) mám na již zmiňovaném Instagramu lucky.misky, ale teď se může každý podívat už i na můj web s e-shopem www.luckymisky.com. V létě a před Vánoci pak chodím na malé trhy pro lokální tvůrce v Praze, odkud pocházím.

Zdroj: časopis GOLEM, připravila: Michala Šmikmátorová, odpovědi a foto: Lucie Seidlová, www.luckymisky.com